Dohoda o zajištění příležitosti k uzavření smlouvy za provizi
Zprostředkovatelská smlouva je smlouva, kterou se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Používá se v obchodě, realitách, službách, financích, náboru, prodeji firem, pronájmech, získávání klientů, vyhledávání dodavatelů nebo při zajištění jiné obchodní příležitosti.
Občanský zákoník v § 2445 stanoví, že smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje zájemci zprostředkovat uzavření určité smlouvy s třetí osobou a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.
Zprostředkovatelská smlouva není totéž co smlouva o dílo, obchodní zastoupení ani mandátní vztah. Zprostředkovatel obvykle nezaručuje, že smlouva bude skutečně uzavřena, ale vyvíjí činnost směřující k nalezení vhodné třetí osoby a vytvoření příležitosti k uzavření smlouvy.
Správně připravená smlouva o zprostředkování by měla obsahovat označení zájemce a zprostředkovatele, přesné vymezení zprostředkovávané smlouvy nebo příležitosti, rozsah činnosti zprostředkovatele, výši provize, podmínky vzniku nároku na provizi, splatnost, dobu trvání smlouvy, výhradnost, ochranu kontaktů, mlčenlivost, odpovědnost, ukončení smlouvy a podpisy.
Kdy se zprostředkovatelská smlouva používá?
Zprostředkovatelská smlouva se používá tehdy, když jedna osoba potřebuje najít druhou osobu, se kterou chce uzavřít určitou smlouvu. Zprostředkovatel může vyhledat kupujícího, prodávajícího, nájemce, pronajímatele, investora, obchodního partnera, klienta, dodavatele, zaměstnance nebo jiný kontakt.
Typickým příkladem je realitní makléř, který hledá kupujícího pro nemovitost. Může jít ale také o obchodníka, který zprostředkuje zákazníka pro dodavatele, poradce, který najde investora, konzultanta, který doporučí klienta, nebo osobu, která zprostředkuje prodej firmy.
Zprostředkování je v občanském zákoníku upraveno v § 2445 až § 2454 jako samostatný smluvní typ. Odborné přehledy uvádějí, že zprostředkovatelská smlouva je typovou smlouvou výslovně upravenou občanským zákoníkem.
Pokud zprostředkování souvisí s nemovitostí, může se použít také zvláštní zákon o realitním zprostředkování. Ten stanoví přísnější pravidla pro realitní zprostředkovatele, písemnou formu a informační povinnosti.
Typické situace, kdy se dokument hodí
- zprostředkovatel hledá kupujícího, prodávajícího, nájemce nebo investora,
- firma chce získat nové klienty přes obchodního zprostředkovatele,
- osoba doporučuje kontakt a má dostat provizi za uzavřený obchod,
- realitní kancelář zprostředkovává prodej, koupi nebo pronájem nemovitosti,
- podnikatel zprostředkovává obchodní příležitost mezi dvěma firmami,
- strany chtějí jasně nastavit provizi, výhradnost a podmínky její výplaty.
Co musí obsahovat zprostředkovatelská smlouva?
Zprostředkovatelská smlouva by měla být přesná, srozumitelná a prakticky vymahatelná. Z dokumentu musí být jasné, co má zprostředkovatel zajistit, za jakých podmínek mu vznikne nárok na provizi a kdy má být provize zaplacena.
U zprostředkovatele se uvádí jméno, adresa, datum narození nebo název firmy, IČO, sídlo a osoba oprávněná jednat. U zájemce se uvádějí obdobné údaje. Pokud jde o podnikatele, je vhodné doplnit také DIČ, kontaktní osobu a fakturační údaje.
Nejdůležitější částí je vymezení zprostředkovávané smlouvy. Může jít například o kupní smlouvu, nájemní smlouvu, smlouvu o dílo, smlouvu o spolupráci, investiční smlouvu, smlouvu o prodeji obchodního podílu nebo jinou smlouvu.
Velmi důležité je ujednání o provizi. Smlouva by měla uvádět, zda je provize pevnou částkou, procentem z ceny, procentem z obratu, podílem na zisku, měsíční odměnou nebo jinou formou.
Přehled hlavních částí zprostředkovatelské smlouvy
| Část smlouvy | Co konkrétně uvést | Proč je důležitá |
|---|---|---|
| Smluvní strany | Zprostředkovatel a zájemce | Určuje, kdo smlouvu uzavírá. |
| Předmět zprostředkování | Jaká smlouva nebo obchodní příležitost se má zprostředkovat | Vymezuje hlavní úkol zprostředkovatele. |
| Činnost zprostředkovatele | Vyhledání osoby, kontaktování, prezentace, jednání, předání kontaktu | Určuje rozsah povinností. |
| Provize | Výše, způsob výpočtu, DPH, splatnost | Je hlavní odměnou zprostředkovatele. |
| Vznik nároku na provizi | Uzavření smlouvy, zaplacení ceny, předání kontaktu nebo jiná podmínka | Brání sporům o to, kdy má být provize zaplacena. |
| Doba a ukončení | Doba určitá, neurčitá, výpověď, následná ochranná lhůta | Určuje trvání spolupráce. |
Zájemce a zprostředkovatel
Strany smlouvy se označují jako zájemce a zprostředkovatel. Zájemce je osoba, která chce uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou. Zprostředkovatel je osoba, která se zavazuje tuto příležitost vyhledat nebo zajistit.
Zájemcem může být fyzická osoba, podnikatel, firma, vlastník nemovitosti, investor, poskytovatel služeb nebo kdokoli, kdo hledá smluvního partnera.
Zprostředkovatelem může být realitní kancelář, obchodní zprostředkovatel, poradce, konzultant, agentura, podnikatel nebo jiná osoba, která má kontakty, zkušenosti nebo možnost vyhledat třetí osobu.
Ve smlouvě je vhodné uvést také kontaktní údaje, doručovací adresu, e-mail, telefon a osobu oprávněnou jednat za firmu.
Předmět zprostředkování
Předmět zprostředkování musí být vymezen tak, aby bylo jasné, co má zprostředkovatel zajistit. Pokud je formulace příliš obecná, může vzniknout spor o to, zda zprostředkovatel svou povinnost splnil.
V realitách může být předmětem zprostředkování uzavření kupní smlouvy k určité nemovitosti, nájemní smlouvy k bytu nebo smlouvy o převodu družstevního podílu.
V obchodě může jít o zprostředkování smlouvy o dodávce zboží, smlouvy o poskytování služeb, rámcové obchodní smlouvy, smlouvy o spolupráci nebo smlouvy s konkrétním klientem.
Pokud je známa třetí osoba, ke které se zprostředkování vztahuje, je vhodné ji označit. Pokud známa není, je vhodné popsat okruh osob, trh, sektor, území nebo požadované parametry.
Rozsah činnosti zprostředkovatele
Smlouva by měla přesně říct, co má zprostředkovatel dělat. Může jít jen o předání kontaktu, nebo o aktivní vyhledávání, oslovení potenciálních zájemců, organizaci schůzek, prezentaci nabídky, účast na jednáních a podporu při uzavření smlouvy.
Pokud má zprostředkovatel připravovat marketing, inzerci, obchodní materiály, prohlídky, prezentace nebo jednání, mělo by to být ve smlouvě uvedeno.
Pokud zprostředkovatel nemá oprávnění jednat jménem zájemce, je vhodné výslovně uvést, že není oprávněn uzavírat smlouvy, přijímat platby ani činit závazné nabídky bez zvláštní plné moci.
Pokud má zprostředkovatel jednat za zájemce, měla by být udělena plná moc nebo zvláštní smluvní oprávnění.
Provize zprostředkovatele
Provize je hlavní odměnou zprostředkovatele. Může být sjednána jako pevná částka, procento z kupní ceny, procento z hodnoty zakázky, procento z obratu, success fee, měsíční odměna nebo kombinace více forem.
Smlouva by měla výslovně uvést, zda je provize sjednána včetně DPH nebo bez DPH. Pokud je zprostředkovatel plátcem DPH, může být rozdíl významný.
Dále je vhodné uvést, zda má zprostředkovatel nárok na náhradu nákladů, například cestovné, inzerci, administrativu, právní služby, fotografie, marketing nebo jiné výdaje.
Pokud mají být náklady hrazeny samostatně, měly by být předem schváleny a doloženy. Jinak může vzniknout spor, zda jsou součástí provize, nebo se platí navíc.
Kdy vzniká nárok na provizi?
Nejcitlivější částí smlouvy je okamžik vzniku nároku na provizi. Zákonná úprava vychází z toho, že zprostředkovatel má zajistit příležitost k uzavření smlouvy, ale smluvní strany si mohou konkrétní podmínky sjednat přesněji.
Občanský zákoník v § 2447 stanoví, že zprostředkovateli je provize splatná dnem uzavření zprostředkovávané smlouvy. Pokud ale ze smlouvy vyplývá, že zprostředkovatel má pouze obstarat příležitost k uzavření smlouvy, je provize splatná už obstaráním této příležitosti.
V praxi je vhodné napsat přesně, zda nárok vzniká předáním kontaktu, sjednáním schůzky, uzavřením smlouvy, zaplacením kupní ceny, zaplacením první faktury nebo splněním jiné podmínky.
Pokud smlouva mlčí, může vzniknout spor, zda zprostředkovatel udělal dost pro vznik nároku na provizi.
Provize po skončení smlouvy
Důležitá je také situace, kdy zájemce uzavře smlouvu s třetí osobou až po skončení zprostředkovatelské smlouvy. Občanský zákoník v § 2454 stanoví, že právu zprostředkovatele na provizi nevadí, pokud byla zprostředkovávaná smlouva uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy.
V praxi se proto často sjednává ochranná lhůta. Ta říká, že pokud zájemce po skončení smlouvy uzavře obchod s osobou, kterou mu zprostředkovatel předtím představil, má zprostředkovatel stále nárok na provizi.
Ochranná lhůta by měla být přiměřená a jasná. Může trvat například 3, 6 nebo 12 měsíců podle typu obchodu a délky rozhodovacího procesu.
Smlouva by měla také říct, jak se prokáže, že třetí osoba byla zprostředkovatelem skutečně představena nebo přivedena.
Výhradní a nevýhradní zprostředkování
Zprostředkovatelská smlouva může být výhradní nebo nevýhradní. U nevýhradní smlouvy může zájemce využívat více zprostředkovatelů nebo si obchodního partnera najít sám.
U výhradního zprostředkování se zájemce obvykle zavazuje, že po dobu trvání smlouvy nebude stejný obchod řešit s jiným zprostředkovatelem a někdy ani sám bez účasti zprostředkovatele.
Výhradnost může být pro zprostředkovatele výhodná, protože má větší jistotu návratnosti své práce a nákladů. Pro zájemce je ale závaznější a měla by být pečlivě omezena časově, věcně i územně.
Pokud má být smlouva výhradní, musí to být ve smlouvě výslovně uvedeno. Jinak se může předpokládat, že zájemce není omezen v jednání s jinými osobami.
Realitní zprostředkovatelská smlouva
Zvláštní pozornost vyžaduje realitní zprostředkování. Vedle občanského zákoníku se na něj vztahuje zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování.
Tento zákon stanoví, že smlouva o realitním zprostředkování musí mít písemnou formu. Pokud písemná forma není dodržena, může se neplatnosti dovolat pouze zájemce.
Zákon o realitním zprostředkování také stanoví, že smlouva o realitním zprostředkování nesmí být obsažena ve stejné listině jako realitní smlouva. To znamená, že zprostředkovatelská smlouva a například kupní smlouva k nemovitosti mají být oddělené dokumenty.
U realitní smlouvy je proto vhodné použít specializovaný vzor, který zohledňuje povinné informace, provizi, dobu výhradnosti, povinné pojištění realitního zprostředkovatele, výpis z veřejného seznamu a další zvláštní požadavky.
Náležitosti realitního zprostředkování
U realitního zprostředkování je smlouva přísnější než u běžného obchodního zprostředkování. Zákon o realitním zprostředkování upravuje mimo jiné povinné náležitosti smlouvy, informační povinnosti, pojištění realitního zprostředkovatele a omezení některých ujednání.
Odborné výklady uvádějí, že smlouva o realitním zprostředkování musí obsahovat například označení předmětu převodu nebo užívání, výši kupní ceny, nájemného nebo jiné úplaty, výši provize nebo způsob jejího určení a povinné informace podle zákona.
Realitní zprostředkovatel má také povinnost informovat zájemce o konkrétních závadách a omezeních předmětu převodu, užívání nebo požívání, o kterých ví nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti vědět měl.
Pokud tedy vytváříte smlouvu pro realitní kancelář nebo makléře, obecný vzor zprostředkovatelské smlouvy nemusí stačit. Je vhodné použít vzor smlouvy o realitním zprostředkování.
Zprostředkování obchodu a zákazníků
V obchodní praxi se zprostředkovatelská smlouva často používá pro získávání nových zákazníků, obchodních partnerů nebo zakázek.
Zprostředkovatel může například doporučit klienta, sjednat obchodní schůzku, představit nabídku, propojit dvě firmy nebo pomoci s vyjednáním smlouvy.
U takových smluv je důležité jasně definovat, zda provize náleží za pouhé předání kontaktu, za uzavření smlouvy, nebo až za skutečně zaplacenou zakázku.
Pokud má zprostředkovatel dostávat provizi z opakovaných objednávek klienta, je vhodné uvést dobu, po kterou mu provize náleží, a zda se vztahuje na všechny budoucí obchody nebo jen na první smlouvu.
Zprostředkování prodeje firmy nebo podílu
Zprostředkovatelská smlouva se často používá také při prodeji obchodního podílu, závodu nebo firmy. Zprostředkovatel vyhledává investory, kupující nebo strategické partnery.
U těchto transakcí je důležité velmi pečlivě nastavit mlčenlivost, ochranu informací, výhradnost, rozsah provize, splatnost a ochrannou lhůtu.
Provize může být stanovena procentem z kupní ceny, pevnou částkou nebo kombinací fixní a úspěchové složky.
Pokud se transakce uskuteční ve více krocích, například nejprve memorandum, poté smlouva o smlouvě budoucí a nakonec převod, je vhodné určit, ve kterém okamžiku vzniká nárok na provizi.
Zprostředkování zaměstnanců a pracovní síly
Pokud smlouva směřuje ke zprostředkování zaměstnanců, kandidátů nebo pracovní síly, je potřeba opatrnost. Personální agentury a agentury práce mohou podléhat zvláštním pravidlům.
Pokud jde pouze o doporučení kandidáta nebo headhunting, smlouva by měla jasně určit, kdy vzniká nárok na odměnu: předáním CV, pozváním na pohovor, podpisem pracovní smlouvy, nástupem do práce nebo uplynutím zkušební doby.
U náborových služeb se často sjednává garance náhrady kandidáta, pokud pracovní poměr skončí v krátké době po nástupu.
Pokud zprostředkovatel fakticky přiděluje pracovníky k výkonu práce u uživatele, může jít o agenturní zaměstnávání, které má vlastní pravidla a povolení.
Mlčenlivost a ochrana informací
Zprostředkovatel se často dostává k citlivým informacím. Může znát obchodní kontakty, cenové nabídky, databáze klientů, finanční údaje, informace o nemovitosti, obchodní strategii nebo interní dokumenty.
Smlouva by měla obsahovat povinnost mlčenlivosti. Zprostředkovatel by měl informace používat pouze pro účely zprostředkování a nesmí je předávat třetím osobám bez souhlasu zájemce.
U složitějších obchodů se často uzavírá samostatná dohoda o mlčenlivosti. Pokud se mlčenlivost řeší přímo ve zprostředkovatelské smlouvě, je vhodné uvést dobu trvání i po skončení smlouvy.
Porušení mlčenlivosti může být spojeno se smluvní pokutou, pokud ji strany chtějí sjednat.
Ochrana kontaktů a zákaz obcházení zprostředkovatele
Zprostředkovatel často požaduje ochranu proti tomu, aby zájemce po předání kontaktu uzavřel obchod přímo s třetí osobou a odmítl zaplatit provizi.
Proto se do smlouvy vkládá ustanovení o zákazu obcházení zprostředkovatele. Zájemce se zaváže, že pokud uzavře smlouvu s osobou, kterou mu zprostředkovatel představil, zaplatí provizi i tehdy, když zprostředkovatel nebude u finálního podpisu.
Toto ustanovení je vhodné spojit s evidencí předaných kontaktů. Zprostředkovatel by měl kontakty předávat písemně, e-mailem nebo jinak prokazatelně.
Ochranná lhůta by měla být rozumná a jasně časově vymezená.
Náklady zprostředkovatele
Zprostředkovatel může mít náklady na inzerci, marketing, cestovné, fotografie, administrativu, právní služby, databáze, obchodní schůzky nebo prezentace.
Smlouva by měla říct, zda jsou tyto náklady zahrnuty v provizi, nebo je zájemce hradí zvlášť.
Pokud se náklady hradí zvlášť, je vhodné stanovit limit, nutnost předchozího souhlasu a způsob doložení. Například „zájemce uhradí pouze předem písemně odsouhlasené náklady doložené doklady“.
Pokud smlouva o nákladech mlčí, může vzniknout spor, zda zprostředkovatel může požadovat jejich náhradu vedle provize.
Odpovědnost zprostředkovatele
Zprostředkovatel obvykle odpovídá za to, že bude vykonávat sjednanou činnost s odbornou péčí, pravdivě informovat zájemce a nepředávat vědomě nepravdivé informace.
Zprostředkovatel však zpravidla neodpovídá za to, že třetí osoba smlouvu skutečně uzavře nebo splní, pokud se k tomu výslovně nezavázal.
Je vhodné uvést, že zprostředkovatel neručí za splnění závazků třetí osoby, pokud není sjednáno jinak. Jinak by zájemce mohl očekávat širší odpovědnost, než odpovídá běžnému zprostředkování.
U realitních zprostředkovatelů platí zvláštní pravidla včetně povinného pojištění odpovědnosti podle zákona o realitním zprostředkování.
Doba trvání smlouvy
Zprostředkovatelská smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou. U doby určité je vhodné uvést konkrétní datum začátku a konce.
U doby neurčité je potřeba sjednat výpovědní dobu. Ta může být krátká, například 15 nebo 30 dnů, nebo delší podle povahy zprostředkování.
U výhradního zprostředkování by doba trvání měla být přiměřená. Příliš dlouhá výhradnost může být pro zájemce nevýhodná.
Smlouva by měla řešit také to, zda zprostředkovateli náleží provize, pokud se obchod uzavře po skončení smlouvy s osobou, kterou předtím představil.
Ukončení smlouvy
Smlouva může skončit splněním účelu, uplynutím doby, dohodou, výpovědí nebo odstoupením při podstatném porušení.
Smlouva by měla upravit, kdy může zájemce smlouvu vypovědět, kdy může smlouvu vypovědět zprostředkovatel a jaké povinnosti trvají i po skončení smlouvy.
Po skončení smlouvy často trvá mlčenlivost, zákaz obcházení, povinnost zaplatit provizi za již zprostředkovaný obchod a povinnost vrátit dokumenty nebo data.
Pokud byla smlouva uzavřena písemně, je vhodné sjednat, že výpověď musí být také písemná.
Smluvní pokuta
Smluvní pokuta může být sjednána pro případ porušení důležitých povinností. Typicky jde o obcházení zprostředkovatele, porušení výhradnosti, porušení mlčenlivosti nebo nezaplacení provize.
Smluvní pokuta by měla být přiměřená. Příliš vysoká pokuta může být v některých případech problematická a může vést ke sporu.
Pokud se sjednává smluvní pokuta za obcházení zprostředkovatele, je vhodné ji navázat na výši provize nebo hodnotu obchodu.
Smlouva by měla výslovně uvést, zda zaplacením smluvní pokuty zaniká povinnost zaplatit provizi, nebo zda zprostředkovatel může požadovat obojí, pokud to právní úprava a konkrétní okolnosti připouštějí.
Elektronická komunikace a důkaz předání kontaktu
U zprostředkování je důležité prokázat, že zprostředkovatel skutečně přivedl nebo představil třetí osobu. Proto je vhodné používat písemnou nebo elektronickou komunikaci.
Kontakty je možné předávat e-mailem, přes CRM systém, datovou zprávou nebo zápisem z jednání. Důležité je, aby bylo zpětně zjistitelné, kdy a koho zprostředkovatel zájemci představil.
Ve smlouvě lze uvést, že za prokazatelné předání kontaktu se považuje e-mail, zápis z jednání, potvrzení zájemce nebo jiný písemný záznam.
Bez důkazu o předání kontaktu se nárok na provizi prokazuje obtížněji.
Spotřebitel a podnikatel
Pokud je zájemcem spotřebitel, je potřeba dbát na srozumitelnost smlouvy, přiměřenost ustanovení a zvláštní pravidla ochrany spotřebitele.
U realitního zprostředkování zákon výslovně omezuje některé způsoby zajištění. Například ke splnění nebo zajištění dluhu ze smlouvy o realitním zprostředkování uzavřené se spotřebitelem nelze použít směnku nebo šek.
Pokud smlouvu uzavírají podnikatelé mezi sebou, mají obvykle větší smluvní volnost, ale stále je potřeba jasně upravit provizi, předmět a odpovědnost.
Pokud zprostředkovatel jedná se spotřebitelem distančně nebo mimo obchodní prostory, mohou se uplatnit i další informační povinnosti a právo na odstoupení podle pravidel ochrany spotřebitele.
Jak správně vyplnit zprostředkovatelskou smlouvu?
Při vyplňování nejprve doplňte údaje zprostředkovatele a zájemce. U fyzických osob uveďte jméno, datum narození a adresu. U podnikatelů a firem doplňte IČO, sídlo, DIČ a osobu oprávněnou jednat.
Poté přesně popište, jakou smlouvu nebo obchodní příležitost má zprostředkovatel zajistit. Uveďte, zda má pouze předat kontakt, nebo aktivně vyhledávat, komunikovat, organizovat jednání a pomáhat s uzavřením smlouvy.
Následně nastavte provizi. Uveďte výši, způsob výpočtu, zda je včetně DPH nebo bez DPH, kdy vzniká nárok na provizi a kdy je provize splatná.
Na závěr upravte výhradnost, ochrannou lhůtu, mlčenlivost, náklady, odpovědnost, ukončení smlouvy, počet vyhotovení, datum, místo a podpisy.
Praktický postup krok za krokem
- Určete, jakou smlouvu nebo obchodní příležitost má zprostředkovatel zajistit.
- Doplňte údaje zprostředkovatele a zájemce.
- Popište rozsah činnosti zprostředkovatele.
- Nastavte provizi, splatnost a okamžik vzniku nároku.
- Upravte výhradnost, ochrannou lhůtu a zákaz obcházení.
- Doplňte mlčenlivost, odpovědnost, ukončení smlouvy a podpisy.
Nejčastější chyby ve zprostředkovatelské smlouvě
Častou chybou je nejasné vymezení, co má zprostředkovatel zajistit. Pokud není jasné, zda stačí předat kontakt, nebo je nutné uzavření smlouvy, vznikají spory o provizi.
Dalším problémem je neurčitá provize. Smlouva by měla uvádět přesnou částku, procento nebo jasný způsob výpočtu.
Rizikové je také chybějící úprava situace, kdy se obchod uzavře až po skončení smlouvy. Bez ochranné lhůty může být pro zprostředkovatele obtížnější prokázat nárok.
U realitního zprostředkování je velkou chybou použít běžný obecný vzor bez splnění požadavků zákona o realitním zprostředkování, zejména písemné formy a povinných informací.
- nejasný předmět zprostředkování,
- neurčitá výše nebo splatnost provize,
- nejasný okamžik vzniku nároku na provizi,
- chybějící ochranná lhůta po skončení smlouvy,
- neřešená výhradnost a zákaz obcházení,
- chybějící mlčenlivost a ochrana kontaktů,
- použití obecného vzoru pro realitní zprostředkování bez zvláštních náležitostí.
Výhody použití online vzoru zprostředkovatelské smlouvy
Online vzor zprostředkovatelské smlouvy pomáhá rychle připravit přehledný dokument pro obchodní, realitní, poradenské nebo jiné zprostředkování. Uživatel doplní údaje stran, předmět zprostředkování, rozsah činnosti, provizi, splatnost, výhradnost a podpisy.
Výhodou je také úspora času. Připravený formulář pomáhá nezapomenout na důležité části, jako je vznik nároku na provizi, ochranná lhůta, zákaz obcházení, náhrada nákladů, mlčenlivost, odpovědnost a ukončení spolupráce.
Dobře připravený online formulář zároveň snižuje riziko chyb. Pomáhá rozlišit běžné zprostředkování od realitního zprostředkování, obchodního zastoupení nebo smlouvy o dílo a umožňuje nastavit provizi tak, aby byla srozumitelná a vymahatelná.
Proč použít aktuální vzor zprostředkovatelské smlouvy?
Použití aktuálního vzoru zprostředkovatelské smlouvy je vhodné proto, že zprostředkování má vlastní právní úpravu v občanském zákoníku a u realitního zprostředkování platí ještě zvláštní pravidla podle zákona č. 39/2020 Sb. Občanský zákoník v § 2445 vymezuje základní závazek zprostředkovatele a zájemce, včetně povinnosti zaplatit provizi.
Kvalitní vzor by měl být přehledný, praktický a snadno upravitelný. Měl by obsahovat údaje zprostředkovatele a zájemce, popis zprostředkovávané smlouvy, rozsah činnosti, provizi, okamžik vzniku nároku, splatnost, výhradnost, ochrannou lhůtu, zákaz obcházení, mlčenlivost, náklady, odpovědnost, ukončení a podpisy.
Správně sepsaná zprostředkovatelská smlouva chrání obě strany. Zprostředkovatel má jasně stanovené, kdy má nárok na odměnu, a zájemce ví, co za provizi získává a jaké povinnosti mu vznikají.
Pokud potřebujete zprostředkovat obchod, klienta, kupujícího, nájemce, investora, zakázku nebo jinou smluvní příležitost, vyplatí se použít profesionálně připravený formulář zprostředkovatelské smlouvy. Správně vyplněný dokument pomáhá předejít sporům o provizi, předané kontakty, výhradnost, ochrannou lhůtu i odpovědnost zprostředkovatele.